Koučování je ta část mé práce, která mě fascinuje. Fascinuje mě, co všechno se může během jednoho hlubokého rozhovoru odehrát – nové uvědomění, rozhodnutí, odvaha udělat důležitý krok nebo úplně nový pohled na něco, s čím člověk dlouho zápasil. Právě intenzita těchto rozhovorů a jejich potenciál otevírat skutečnou změnu jsou pro mě na koučování mimořádně přitažlivé.
Při koučování vzniká bezpečný prostor, ve kterém může člověk zpomalit, přemýšlet a především lépe naslouchat sám sobě. Podívat se na svou situaci z míst, odkud se na ni běžně nedívá. Pomáhají tomu otázky, hluboké naslouchání, ticho a někdy i pojmenování toho, co v rozhovoru slyším nebo vnímám já.
Koučování mě oslovuje také tím, že nechává člověku svobodu a zároveň plnou odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Kouč může pomoci otevřít nové dveře, ale nerozhoduje, zda jimi má člověk projít. Díky tomu jsou objevy, rozhodnutí i kroky, které z koučování vznikají, skutečně jeho.